Založení a prvopočátky sboru
(čerpáno z památeční kroniky)
Zřízení sboru dobrovolných hasičů v Lochkově urychlily požáry dne 18. března a 16. dubna roku 1890. Dne 18. března vyhořel bývalý pivovar, patřící velkostatkáři panu Karlu Kirschnerovi. Díky usilovné práci hasičů sliveneckých a radotínských bylo zachráněno panské obydlí s pivovarem sousedící a již chytající. Veliké nebezpečí hrozilo tehdy hospodářským stavením paní Anny Petříčkové a stavením v tom směru ležícím. Dne 16. dubna hořely panské stodoly. Tu byla ohrožena skoro celá obec, neboť vítr táhl na ves od hořících stodol. Těmi požáry velmi rozrušena byla mysl obyvatelstva lochkovského a z mnohých stran ozývalo se přání, aby zakoupena byla stříkačka i aby zřízen byl sbor dobrovolných hasičů. Věci rázně chopil se obecní starosta pan Václav Vorlíček a podporován občany stejně smýšlejícími neustál, až stříkačka od R. A. Smekala na Smíchově za 600 zlatých koupena byla a ku sboru založení, přikročeno bylo.
Již dne 4. května vybídl obecní starosta pan Václav Vorlíček ty, kdož by se činnými členy hasičského sboru státi chtěli. Přihlásili se následující: Václav Arnold, Josef Bejlek, František Burl, Antonín Císař, Bedřich Eckstein, Augustin Flügel, Václav Halada, Václav Karoch, Jan Král, Martin Mašek, Antonín Mára, Václav Nerad, Antonín Petříček, Josef Petříček, Josef Říha, Václav Šarboch, Antonín Vošahlík a Josef Žufníček.
Dne 14. září 1890 byly provedeny volby: starosta Josef Mašek, velitel Josef Žufníček, podvelitel Antonín Vošahlík, jednatel Antonín Mára, pokladník Augustin Flügel. První veřejné cvičení se konalo 21. září 1890. Již o páté hodině ranní prochází veselá hudba obcí budíc lid ku slavnostnímu dni. Jako prozatímní zbrojnice sloužila kůlna pana Václava Vorlíčka, ozdobená pro tento den heslem: „Moje barva je červená a bílá, moje heslo statečnost a síla.“ O půl osmé nastoupil sbor se stříkačkou cestu do Slivence ke službám božím, po nichž důstojný pan farář, p. Karel Havránek, stroj vysvětil a připojiv modlitbu, aby Všemohoucí ráčil chrániti obec lochkovskou od zhoubného požáru.
Sbor pracoval a vyvíjel velmi dobrou činnost do vzniku prvé světové války, kdy většina členů byla povolána do armády. Činnost sboru byla silně narušena ve válečném dění i po skončení války. Někteří členové se nevrátili vůbec, a ti, kteří ve zdraví přežili, začali s novou chutí obnovovat práci sboru. Pílí a cvičením se dostal sbor opět mezi první sbory v okolí
Od první republiky po druhou světovou válku
V nově utvořené Československé republice pracovali členové sboru s ještě větším elánem a vypracovali se mezi přední sbory v župě Kazín. Velkou pobídkou v této činnosti byl okrskový velitel Josef Žufníček. Velkým přínosem byl i tehdejší velitel sboru Antonín Mára, který svým vystupováním a příkladnou prací ve sboru členy podněcoval k dobré práci. K této jejich činnosti byla stávající zbrojnice nevyhovující a bylo rozhodnuto členy sboru postavit zbrojnici novou. Tohoto úkolu se zhostili členové sboru velmi dobře a dokladem toho bylo, že v roce 1930 byla nová zbrojnice otevřena. Dobrá a obětavá práce mužů našla odezvu i mezi ženami a mládeží a došlo k založení družstev dorostu a žen.
V období druhé světové války pracoval sbor podle dané situace, neb někteří členové sboru byli nasazeni na nucené práce do Německa. V období okupace byli mladí občané najmenováni do hasičského sboru a někteří pracovali ve sboru poté dlouhodobě. Okupace semkla občany obce s hasičským sborem a byla zakoupena motorová stříkačka za finanční podpory všech občanů a korporací.
Druhá polovina 20. století
Po osvobození se činnost sboru dobře rozvíjela a sbor měl 188 členů. V roce 1949 bylo zakoupeno nákladní auto a předěláno na požární vozidlo. V roce 1955 bylo získáno auto zn. Phenomen a v roce 1963 auto zn. Tatra S 05. Dobře pracovaly také ženy a dokladem toho byl zásah u požáru stodoly p. Růžičky ve Slivenci.
Mládež pracovala od roku 1950 do 1966 a pod vedením Františka Kudrny, byla chloubou obce. Na okrese se řadila mezi nejlepší družstva mládeže a přispívala nejen cvičením ale i čištěním kanalizace, sázením stromků i kulturními podniky směřujícími k výchově a prevenci požární ochrany.
V roce 1958 došlo ke stavbě nové zbrojnice. Podíleli se na ní občané celé obce. Díky této obětavé práci hasičů a občanů byla zbrojnice slavnostně otevřena v roce 1959.
V sedmdesátých a osmdesátých letech se sbor účastnil mnoha soutěží, zejména Memoriálu Josefa Holečka v Třebonicích. Účastnil se i školení strojníků a velitelů a pořádal různá námětová cvičení se sbory triumvirátu Velká Chuchle – Radotín – Lochkov. Členové sboru prováděli také pravidelné preventivní prohlídky v obci.
8. prosince 1982 byl Místním národním výborem Praha Lochkov zakoupen požární vůz CAS 25 s krátkou kabinou. V následujících letech byl přezbrojen kabinou dlouhou. Tato cisterna sloužila našemu sboru až do roku 2010.
Současnost
Do dnešní podoby se sbor začal utvářet kolem roku 2006, po překonání generační výměny a předchozím ústupu hasičiny v Lochkově. Po několik předešlých let zůstal ve sboru sám jako kůl v plotě pouze jediný činný člen. Byl to pan Ladislav Bláha, který vykonával funkci jednatele sboru. Ve složitých podmínkách „raného kapitalismu“ v České republice, kdy mnoho lidí začalo myslet spíše na své hmotné statky, bylo fungování sboru v útlumu. Láďa Bláha neúnavně pokračoval v práci jednatele a účastnil se akcí a shromáždění na půdě MSH Praha, kde měl hodně kamarádů a přátel. Právě on se zasloužil o nábor nových členů a o znovuoživení reálné činnosti sboru. Tento věrný člen našeho sboru nás navždy opustil dne 24. listopadu 2009 – „Čest jeho památce“.
V roce 2006 byl zvolen nový výbor a odstartována nová éra. Starostou sboru byl zvolen Michal Zítko. Jako první byla zrevidována a opravena technika včetně zprovoznění automobilu CAS 25. V témže roce byla vytvořena výjezdová jednotka pod velením ing. Ladislava Smutného.
Významné události našeho sboru:
16.10.2008 – požár Průmyslového paláce,
17.12.2010 – požár haly v Malešicích,
1. náměstek primátora hl. m. Prahy JUDr. Blažek udělil sboru čestné uznání za obětavou práci v letech 2002 až 2010,
07.12.2012 – požár stodoly v Lochkově,
05.11.2013 se jednotka umístila na 3. místě v soutěži Dobrovolní hasiči roku 2013,
19.05.2015 – požár půdních prostor RD v obci,
07.06.2016 proběhly oslavy 125. výročí sboru – slavnostní předání praporu starostou obce.
V roce 2017 se stal kuriozní případ, kdy jednotka pomáhala při zvednutí koně pomocí automobilového jeřábu a speciálního postroje. Koncem tohoto roku proběhla rekonstrukce hasičárny.
01.06.2018 se jednotka účastnila taktického cvičení – Hasičská fontána Praha 2018, byla vytvořena největší hasičská fontána na světě.
V 2019 byl největším požárem tohoto roku požár na poli o rozloze 300 x 200 metrů a ten samý rok jednotka měla požární asistenci při demolici vozovny Hloubětín.
Bohužel v roce 2020 spoustu akcí ovlivnila pandemie coronaviru. Členové sboru se podíleli na rozvodu dezinfekce a čištění veřejných prostor. Největším požárem roku 2020 byl požár truhlárny.
V roce 2021 proběhly Lochkovské slavnosti k 130. výročí sboru. Mimo jiné akce se podílel sbor na uskutečnění materiální sbírky pro obce postižené tornádem. V tomto roce nás potěšily děti, které získaly 3. místo v Závodu požární všestrannosti v Cholupicích v kategorii dorost.
Rok 2022 byl bohužel v duchu pomoci uprchlíkům z Ukrajiny, kdy členové sboru, ve spolupráci s městkou částí, připravili z prostor bývalé sauny ubytování. I tento rok děti obhájily 3. místo v ZPV v Cholupicích. Na konci roku 2022 bylo rozsvícení vánočního stromku a spuštění betlému zveřejněno na České televizi.
V roce 2023 si děti vysoutěžily v uzlování 2. místo v družstvu starších a v roce 2024 2. místo obhájily a v jednotlivcích si domu dovezly 1. místo. V roce 2024 se Závod požární všestrannosti a brannosti konal v Lochkově. Největším zásahem pro tento rok byl požár lesního porostu, kdy zasahoval i Bambivak. Přibyla nám hasička do jednotky. Bohužel se musela konat materiální sbírka pro lidi zasaženými povodněmi.
Rok 2025 se nesl výročím 135. let od založení sboru. Jednotka byla povýšena do kategorie JPOIII. Děti se tento rok umístily v uzlování na 6. místě, v kategorii starších a přivezly si domu i 4. místo v jednotlivcích a 5. místo v kategorii starších z Memoriálu J. Holečka.